Biodiverzita tohoto bývalého pastevního lesa je díky přítomnosti řady ohrožených druhů rostlin a živočichů mimořádně vysoká. Základem lesa zde je genetická základna jedle bělokoré ((Abies alba). Z ptáků zde žije např. lejsek malý, strakapoud bělohřbetý, holub doupňák. Vyskytují se zde také dravci, sovy, obojživelníci i vzácní bezobratlí. Z ohrožených druhů dřevin a bylin v lese najdeme např. jilm horský, jeřáb břek i orchideje kruštík drobnolistý, vemeník dvoulistý.

Les má významné ekologické funkce: klimatickou, vodoochrannou, půdoochrannou, evoluční i krajinotvornou. Spolu se sousední luční rezervací Ploščiny (vyhlášená státem), ve které se rozvíjí ekologický chov ovcí, tvoří les významný celek a typickou ukázku mozaiky krajiny Bílých Karpat a jižního Valašska. Je to modelový příklad spojení ochrany přírody a využívání krajiny s širokou účastí veřejnosti.

Zvětší se tak rozloha evolučních karpatských lesů. Budou zde probíhat přirozenější procesy, větší bude i stabilita vznikajícího pralesa. Les bude ovlivňovat i myšlení lidí, tolik potřebnou demokracii člověka a přírody v České republice i v Evropě.

Přirozený (přírodě blízký) les roste na území s odpovídajícími půdními podmínkami, které mají rozhodující vliv na vsakování vody. Dále je u přirozeného lesa výrazněji vyvinuto rostlinné a křovinné patro, které díky větší listové ploše umožňuje lepší zadržování srážek a jejich následné odpařování. Starý les s původním druhovým složením může zadržet podstatně více vody než běžná smrková monokultura. V případě, že by se z lesa stala holoseč, zadrží toto území jen malé množství dešťových srážek.

Les společně se sousední přírodní rezervací lučního charakteru představuje reprezentativní ukázku původní podhorské krajiny Bílých Karpat, jejíž význam pro vzdělávání i šetrnou turistiku záchranou lesa velmi vzroste. Dutiny starých odumírajících stromů se stávají útočištěm pro doupné ptáky - strakapouda, brhlíka, šoupálka a mnoho dalších, z brouků zde nalezneme např. velké druhy tesaříků. Starý jedlobukový les představuje také vhodné podmínky pro výskyt některých orchidejí (kruštík drobnolistý, hlístník hnízdák) nebo jiných vzácných druhů rostlin jako jsou lýkovec jedovatý, řepíček trojlistý, hvězdnatec čemeřicový. Po holoseči to všechno zmizí a stávající přírodní bohatství se obnoví nejdříve za sto let nebo také vůbec. Zákon totiž majiteli umožňuje les po vymýcení osázet převážně smrkem.

Až 90% přirozených karpatských lesů bylo nahrazeno nepůvodními porosty s převahou smrku. Současná tendence je sázet nadále smrk, neboť je nejvýnosnější a pěstebně nejjednodušší dřevinou. Jedle naopak z našich lesů mizí a v současnosti je její zastoupení pouhé 1%. Vzhledem ke stáří a složení lesa jsou zde k vidění jedle i buky dnes již ojedinělých rozměrů.

Vykoupený les je významným výzkumným místem pro programy odborníků i studentů z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno a Palackého univerzity v Olomouci a výsledky jsou prezentovány i mezinárodně / Německo - Freiburg 2005/.